KČT Říčany - Radošovice

V době po první světové válce začali lidé trávit v přírodě mnohem více času než dříve. Rozšířilo se skautské a trampské hnutí, pobyt ve vysokých horách i prosté nedělní výlety. Američané "objevili" Evropu a ve stále větších počtech zde trávili svou dovolenou. Turistika a cestování se vymanily ze svých dětských střevíčků a začaly se stávat vážným ekonomickým činitelem mnohých zemí - kromě Švýcarska i Rakouska, Itálie, Francie. Turistika se stala i "módou", kterou sledovaly milióny lidí na celém světě. K tomu přispívalo rozšíření automobilismu, ubytovacích možností i dopravních spojů. S rozvojem lyžování se pobyt v přírodě rozšířil i na zimní období. Nastala první vlna bouřlivého rozvoje turistiky, cestování" i toho, čemu dnes říkáme "turistický průmysl".  

V Říčanech vznikl Klub československých turistů v září 1927. Bohužel památek na působení tohoto klubu je pramálo. Víme jen, že prvním předsedou byl Ferdinand Březina z Kuří a ve výboru se sešly mnohé známé říčanské osobnosti. Pan František Bačkovský, činný v Sokole i v divadelních spolcích, pan Miloslav Barták, rovněž činný v Sokole, úředník pojišťovny pan Václav Tomášek (dlouholetý místopředseda klubu), knihaři Václav Čihák a Adolf Dušek, učitelé pan Václav Černohorský a pan Václav Kolenatý a mnoho dalších. Výbor se scházel ve spolkové místnosti v restauraci U Kozlů, jejíž majitel pan Václav Kozel byl rovněž členem říčanského klubu.  

V roce 1935 byl zvolen předsedou advokát JUDr. Arnošt Kraus, a jeho zástupcem se stal pan Josef Kormunda, zubní technik z Radošovic. Na činnosti klubu se nedochovaly žádné památky, fotografický archiv pana Bartáka byl zničen při násilném vystěhování v padesátých letech. Poslední zprávy jsou z roku 1940, kdy se předsedou přejmenovaného Klubu už jen českých turistů stal notář pan Jaroslav Grund.  

Republikový KČST pokračoval v pozvolném růstu členské základny, v roce 1938 dosáhl počtu přes 100 000 dospělých osob v 390 odborech. Od roku 1932 se věnovala zvýšená pozornost i  mládeži - v r. 1936 tam bylo registrováno přes 13 000 členů. Kromě běžné turistické činnosti byly ve spolupráci se skauty organizovány letní tábory mládeže, kurzy první pomoci, čtení map, orientace v přírodě a táboření; v době, když již hrozila nová válka, zabýval se KČST i výchovou k obraně republiky. Skautskou pomoc pak KČT splatil v době války, kdy přijímal celé skautské oddíly do svých řad a umožnil tak pod svou hlavičkou další činnost členům této Němci zakázané organizace.  

Mnichovskou dohodou z r. 1938 byly Německem zabrány nejkrásnější pohraniční kraje a hory, takže možnosti výletové činnosti, lyžování i horské turistiky byly silně omezeny. KČST mimoto ztratil jen v českých zemích 41 chat, 15 000 km značených turistických tras a 79 odborů s více než 10 000 členy.  

Klub českých turistů se však nemohl utápět v sentimentu; čekaly jej obrovské změny ve značení cest, objevování nových turisticky zajímavých území a ani stavba chat v prvních letech války zcela neustala. I časopis turistů vycházel po celou dobu okupace nepřerušeně. Činnost klubu byla ke konci války silně omezena, protože však organizačně nebyl zrušen, stal se útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka a zůstal jedním z mála ohnisek národního života. Velmi obezřetně veden se dočkal osvobození a pustil se s oživenou chutí do nové práce, brzy ovšem znovu potlačené, předsednické místo zastával až do zlikvidování KČST po převratu v r. 1948 dr. Pavel Pásek.  

Velký zlom v poválečné klubové činnosti KČT přinesl komunistický převrat v únoru 1948. Prostřednictvím takzvaných akčních výborů byli nepohodlní funkcionáři z klubu odstraněni a vše bylo postupně vyřešeno a sjednoceno pod praporem Československého svazu tělesné výchovy, v Říčanech pak pod názvem Tělovýchovná jednota Sokol, kdy jméno Sokol bylo zneužito z taktických důvodů. Tělovýchovná jednota Sokol vznikla postupem času i v Radošovicích, a ta umožnila právě koncem roku 1977 vznik nového odboru turistiky, u jehož počátků stáli Josef Hoznour, Milan Láněk a Pavel Vojtíšek. Odbor sjednocoval zájemce o turistiku z celých Říčan a počet jeho členů prudce narůstal, stejně jako počet pořádaných akcí pro veřejnost. První takovou akcí byl jarní pochod "Okolím Říčan". V následujícím roce vznikla nová tradice červnového pochodu "Pytláckými roklemi", kterého se postupem času účastnilo i přes tisíc turistů v jednom ročníku. Další velkou akcí bylo pořádání stokilometrového pochodu "Říčanská stovka". V duchu tehdejší "družby mezi národy" se akcí účastnili i turisté z bývalé NDR, kteří na oplátku mnohokrát přivítali vandrovníky z Říčan.  

Říčanští turisté připravili rovněž v počátcích své činnosti Oblastní turistický odznak Říčansko (autoři Jaroslav Vojtěch a František Znamenáček), který splnilo několik tisíc turistů. Nová zdokonalená varianta odznaku Říčansko II je dílem manželů Marcely a Přemysla Doušových. Vydávání odznaků bylo již ukončeno.  

V roce 1989 po znovuobnovení Klubu Českých turistů, vstoupil říčanský odbor turistiky do jeho řad.  

V současné době má odbor KČT Říčany - Radošovice téměř sto členů všech věkových kategorií. Z celostátních akcí pro veřejnost jsou stále organizovány turistické pochody "Okolím Říčan", "Pytláckými roklemi", ve spolupráci s Velkopopovickým pivovarem turistický pochod na slavnosti piva "Za kozlem do Velkých Popovic" a, ve spolupráci s muzeem Říčany, pochod "50. rovnoběžka NS Říčany".  

Kromě celostátně vyhlášených akcí pořádáme pro vlastní členy řadu dalších zajímavých a již populárních akcí, například letní dovolené, zájezdy na jižní Moravu na zajímavé vinařské turistické akce a v neposlední řadě velmi populární "Silvestrovský vejšlap". Za poznáním blízkého okolí jsou přádány jednodenní turistické akce – „Nedělní pochody s Líbou“. Při absolvování cca 15 km jsou navštíveny známá i méně známá místa v blízkém okolí i dále ve Středočeském kraji.